Sekera

Sekera je ruční pracovní nástroj, používaný především k opracovávání dřeva sekáním. Podobně jako mnoho jiných nástrojů byla v minulosti používána též jako sečná zbraň. Používá se i v potravinářství k dělení větších kusů masa či k sekání kostí mrtvých zvířat, tedy v řeznictví. Používají jí tesaři, dříve též dřevorubci, ale také například hasiči. Sekera je jedním z nejstarších lidských nástrojů. V archeologických vykopávkách byly nalezeny sekery z kamene, později byly vyráběny z bronzu a nakonec z železa a ocele.
Skládá se z topůrka a hlavy sekery. Původní sekery byly v pravěku pravděpodobně bez topůrka - tzv. pěstní klín. První doložené topůrko je 8000 let staré.
Hlava sekery má obvykle tvar klínu s otvorem, které se nazývá oko, v němž je pak pevně vsazeno topůrko. Topůrko tvoří rukojeť nástroje, jedná se de facto o krátkou násadu tohoto nástroje. Topůrko bývá v oku hlavy nástroje fixováno klínkem, hlava sekery pak může být ještě dodatečně fixována pomocí podlouhlé plechové bezpečnostní zarážky, která se vkládá do oka v hlavě sekery a je pevně spojena s topůrkem (obvykle je připevněna šroubky). Sekera je v praxi používána především k sekání či tesání do dřeva, ke kácení stromů (zde se používají tzv. podtínací sekery). Používají ji tesaři, dřevorubci, hasiči a řezníci. Tesaři obvykle používají více typů různých seker, nejběžnější je speciální tesařská sekera se širokým ostřím, tesařská širočina. VKanadě se používá pro tamní dřevorubeckou činnost speciální sekera (tzv. dvojitá kanadská sekera resp. kanadská sekera) se dvěma břity respektive se dvěma ostřími, v Evropě se tento typ sekery prakticky nepoužívá.